Hlíva ústřičná s extraktem z rakytníku

Hlíva ústřičná (lat. Pleurotus ostreatus)

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá houba s hladkým kloboukem šedé, šedofialové nebo šedohnědé barvy s bělavými, příčně pospojovanými lupeny. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu a vzdušné vlhkosti. Hlíva roste v mírném pásmu i subtropických lesích po celém světě v trsech na dřevě a pařezech listnatých stromů od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře. Hlívu ústřičnou  můžeme nalézt na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinác od října do prosince. Hlíva ústřičná jako dřevokazná houba dokáže ze dřeva absorbovat do sebe mnoho látek prospěšných pro lidský organismus, které jsou pak lidským organismem dobře přijatelné. Sušina hlívy obsahuje 50 % uhlovodanů, 25 % bílkovin, 6-10 % minerálních látek, 1-2 % tuku. Hlíva ústřičná obsahuje mimo polysacharidů a betaglukanů i velké množství vitamínů skupiny B, esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin. Významné látky ze skupiny polysacharidů a terpenů jsou polysacharid pleuran a terpen pleurotin (který je antibiotickou a antitrombotickou látkou). Hlíva je též zdrojem přírodních statinů, tj. látek snižujících hladiny tuků v krvi.

Hlíva ústřičná – pěstování a výzkum

První pokusy s pěstováním hlívy ústřičné proběhly v roce 1917 v laboratorních pomínkách (německý vědec R. Falck). V 60. letech 20. století výzkumy a pokusy s pěstováním pokračovaly v asijských zemích jako je Čína, Filipíny a Thajsko a ty jsou v současné době společně s USA největšími světovými producenty hlívy ústřičné.  Celosvětově je po žampionech a šiitake třetí nejdůležitější pěstovanou houbou, ročně se jí vypěstuje kolem 2,5 milionu tun.
V Československu se v letech 1964-1965 pěstováním hlívy zabýval tým Výzkumného ústavu  LIKO v Bratislavě pod vedením RNDr. A. Ginterové, CSc. V roce 1982 nastal v Československu velký rozmach pěstování hlívy.

Zajímavostí je, že hlíva je jednou z mála „masožravých“ hub. Její mycelium dokáže otrávit a zabít organismy ze skupiny hlístic.

Na základě nařízení EU č. 432/2012 nesmíme u produktů uvádět žádná zdravotní tvrzení, která by odkazovala na jejich léčivé účinky. Texty jsme tedy byli nuceni přizpůsobili platné legislativě. U produktů tedy mnoho informací nenajdete, ale jejich účinek tím není dotčen. Informace o jednotlivých medicnálních houbách hledejte ve veřejně dostupných zdrojích.

Hlíva ústřičná a její užívání:

• První týden: 1 kapsle ráno cca 20 minut před snídaní
• Od druhého týdne: 1 kapsle ráno cca 20 minut před snídaní a 1 kapsle odpoledne mezi jídly
• kapsle je nejlépe zapít vlažnou nebo teplou tekutinou

Kombinace dvou typů extraktů z hlívy ústřičné doplněná o extrakt z rakytníku řešetlákového:

• Hlíva extrakt 50 % polysacharidů 200 mg
• Hlíva extrakt 30 % betaglukanů 130 mg
• Rakytník extrakt 10:1 170 mg

Balení:

• 90 kapslí x 500 mg tj. 45g
• (balení vystačí na 3 měsíce užívání)

Upozornění:

• Nepřekračujte doporučené denní dávkování
• Není určeno pro děti do 3 let
• Ukládat mimo dosah dětí
• Není určeno jako náhrada pestré stravy
• Skladujte v suchu při teplotě do 25 °C
• Doplněk stravy